Tearific holiday! - 2. část

15. července 2014 v 10:53 | RoyalRebel |  Povídky
Jejdamane! To byla ale fuška! Konečně jsme s Earlem Grey vybalili všechny naše tašky. Právě ležíme v našem starém pokoji na posteli (dobře, zde je to okenní parapet) a vzpomínáme na naše chvíle, když jsme ještě bydleli tady, v Říši divů. "To byly časy, co, Earle?" povzdechnu si s úsměvem. Earl Grey zavýskne a zmizí někde pod parapetem. Pak ho pozoruji, jak malými tlapičkami otevírá šuplík u létajícího psacího stolku bez nohou. Pak vytahuje nějakou velkou knihu zelené barvy. Hází ji po mně. "Earle, co je to za bichli?" směju se a otvírám velkou těžkou knihu. Pak mi ale upadá čelist. Jak listuju knihou, tak zjišťuju, že velká zelená bichle je fotoalbum z mého dětství. Přecházím ze stránky na stránku a vidím nádherně potrhlé fotky. Na jedné je Earl Grey, který právě vyskočil z dortu při mých osmých narozeninách. Další zase znázorňuje mě, Kitty, Lizzie a naše rodiče na pikniku. A na další fotce si hrdě ukazuju na díru v řadě mých zoubků a za mnou se plíží Earl s Kitty, kteří očividně chystali nějakou lumpárnu. Tenkrát mi asi vypadl zub poprvé. Zavírám album a utírám slzu, která mi právě vylézá z oka. Earl Grey se ke mně soucitně přitulí. Najednou do pokoje přijde táta. "Maddie? Earle Grey? Mám pro vás nabídku, kterou jistě neodmítnete, přátelé," prohlásí a pomalu se ztrácí za svým gigantickým klóbrcem. "Uděláme si velkolepý čajový dýchánek!" Earl Grey seskočí z parapetu a už si to mydlí ke dveřím. Já uklízím album do létajícího psacího stolku a pak je následuji dolů do čajovny.

"Tak jak jste se měli?" vyptává se táta, když usedáme ke stolku pro tři. Earl Grey pokývá hlavičkou a pískne. "Jako pulci v rybníce. Líp než žralok v loužičce," uculím se. S tátou už odmalička mluvíme hádankštinou. Je to zábava. Asi bych vám měla přeložit, co jsem řekla: Skvěle. Nebylo to nejhorší. Táta se rozzáří. "Jestli vypravěč vypráví pohádku dobrou, kočka začne vrnět radostí velkou," pronese. Řekl: Když se má moje dcerka dobře, já jsem velice šťastný. Po těchto slovech luskne prsty a přiletí létající trojkonvice, tácky se cvokláčky a fontána s tekoucí čokoládou, k tomu ještě tři ozdobné hrníčky, jeden maličký a dva normální. Nádobí se rozprostře po našem stole. Konvice rozlévá čaj a my si nabíráme na talířky cvokláčky. Mňam! Nejradši mám cvokláček, který chutná po vanilce, mátě a okurce. "Tati?" zeptám se. Táta zakroutí vroucně hlavou a stoupne si, ruce opírá o stůl. "Ne, žádné řeči. Teď se bude tančit," zvolá a znovu luskne prsty. V čajovně se objeví veliké tančící reproduktory a začne z nich znít hudba. Táta vyleze na vedlejší stůl a začne tančit jako o závod. Kdo by řekl, že je ještě na starý klobouk tak čiperný! Já ani Earl Grey neváháme a lezeme na další stoly, při tom tančíme jak blázni. Nejdřív tančíme Opičí tanec, pak Cvokarónu a nakonec si děláme co jen chceme. Já dělám stojky, táta skáče jak pomatený a Earl Grey se točí na hlavičce a dělá pidi-break dance. Táta najednou přestane dělat voloviny a zakřičí přes hudbu: "Maddie? Chtějí se ti dělat blbiny?" Přestávám stojkovat a křičím: "Ty mě neznáš? JASNĚ!" Táta seskočí ze stolu a mávne na mě, ať jdu k němu. "Vylez mi na ramena," přikazuje mi. Já se nadechuju, jako že chci něco říct, ale on sklapne horní prsty s palcem (ať zavřu pusu), ukáže nahoru nad sebe (ať mu vylezu na ta ramena) a mně nezbývá nic jiného než to udělat. Lezu, lezu … Tak, už sedím. "A teď se mě chyť za ruce a pokus se si stoupnout," křičí zezdola táta. Zdá se mi to naprosto nemožné a šílené … Takže se mi to líbí! Jdu na to! Už si stoupám, pomaličku, aaa už stojím. Klepu se, ale stojím! Je to nádhera, už vím, jaký mají výhled obři. Ještěže je v čajovně vysoký strop! "Earle Grey, vyfoť to! Musím to dát na My chapter," křičím na svého plšíka, který už běží pro můj iMirror. Za chvilku je tu a fotí nás. "Co to …," ozve se táta, když iMirror vydá zářivý blesk. A náhle … "PADÁME!" řvu. A už jsme na zemi. Já mám dopad měkký, spadla jsem na tátu, ale on … Vstávám a pozoruji, že se táta nehýbe a má zavřené oči. "Tati?" hlesnu a šťouchnu do něj. Chvilku se nic neděje, pak vyskočí a křičí: "To byla pecka!" A všichni tři se už válíme po zemi smíchy. "Co je to za kouzelnou krabičku, která vydala tu zář?" vyzvídá táta. "Nikdy jsem nic takového neviděl." "No…" přemýšlím, jak to vysvětlit. "Tím se dá telefonovat, jako tady v ptačí budce, a umí to fotit, má to internet, což je taková vševědoucí síť … a tak" Táta se začne řehnit a vypadá, jako že ani neví čemu. Tak se taky začnu smát. Pak mi ale zazvoní šílené hodinky, že už je deset hodin večer a já beru do ruky iMirror, Earla a spěchám ke dveřím. "Musím letět, už je deset," říkám a mávám. "Jo a tati, není tu někde nějaký prostor pro sestrojování, ehm," odmlčím se a následující slovo zašeptám, aby to neslyšel Earl Grey, "vynálezů?" Táta přikývne. "Otvor nalevo do sklepa." "Děkuju, tati. Tak zatím, dobrou noc!" Táta mi taky popřeje dobrou a já už házím Earla na kutě. Pak jdu do té zvláštní místnosti pro vynálezy a začnu kutit ten svůj "Nevímcotodělač". Jo! Ha! Už pro to mám jméno. Nevímcotodělač! No tak já se ozvu zase zítra. Snad pokročím s vynalézáním Nevímcotodělače.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ○Lagoona○Blue○ ○Lagoona○Blue○ | Web | 15. července 2014 v 11:04 | Reagovat

Opravdu skvěle píšeš! Moc mě tento příběh baví, prostě je to krásné. :)

2 Clawdia a Honey Clawdia a Honey | 16. července 2014 v 15:04 | Reagovat

Pěkné ! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama